barmská kočka...:

flora a fauna...první prý byla v roce 1930 dovezena z Rangúnu do Kalifornie. Její koťata stála u zrodu moderního plemene – barmské kočky. Snad byly do Ameriky dovezeny ještě další kočky. Jisté je, že v roce 1936 již bylo plemeno natolik prošlechtěno, že jej oficiálně uznala CFA. Do Anglie bla dovezena a posléze uznána barmská kočka až po druhé světové válce.

Již v publikaci "Máte doma kočku" z roku 1969 od Miroslava Soukupa je možné se dočíst, že "barmské" kočky jsou vzácné, že v USA se zdařil první odchov již v roce 1930, v Anglii v roce 1947. V dospělosti musí mít tyto kočky tělo v barvě sytě tmavohnědé, která se směrem k hrudi a břichu zeslabuje. Žádné bílé znaky, žádné tygrování – to je nežádoucí. Uši a maska je lehce tmavší než ostatní tělo. Koťata a mladší kočky mají všechny barvy světlejší. Tělo střední velikosti je jemné, krk dlouhý a tenký, nohy útlé, zadní lehce vyvýšené. Dlouhý špičatý ocas může mít lehký uzel. Oči jsou žluté, mandlového tvaru, proti nosu šikmo postavené. Srst je lesklá, krátká, jemná a hustá. Konkrétní podobu takové kočky bylo možné si prohlédnout v katalogu výstavy "Schau der schönsten Katzen Europas", West Berlin 1974. Chovatelskou stanici barmských koček "du Rossignol" a svoji Int. Ch. Taniu zde prezentoval bývalý vicepresident FIFe a mezinárodní posuzovatel H. G. Scholer. Tato kočka svými výstavními výsledky dokazovala, že patří k těm nejlepším té doby.

Snad první barmskou čokoládovou u nás bylo možno vidět na XI. mezinárodní výstavě ušlechtilých koček v Brně, v roce 1980. Kočku z vlastního chovu Penric´s Yasmin zde vystavovala paní Penelope Bydlinski, dlouholetá generální sekretářka FIFe a u nás dobře známá mezinárodní posuzovatelka.

První barmskou kočku přivezla v roce 1980 do tehdejšího Československa paní Jana Knýová z Prahy. Byla to hnědá barma z německého chovu Inka von Si’ena. Poté následoval Orpheus v. Blauen Zirken (hnědý – 27) Jiřiny Kulhánkové a Olympia v. Chalumeaux (lilová – 27 c)Heleny Kupkové. Prvními odchovy byli v roce 1981 hnědí Kamasius, Kattlea, Kleome a modrý Klivius Rosa Glauca. S úplnými začátky chovu barmských koček u nás se pojí i další jména chovatelek – Sklenářová, Rösslerová, Jasinská, Vokáčová.

I současná mezinárodní posuzovatelka pro všechna plemena, paní Berta Němcová z Blanska, si tyto kočky oblíbila. V té době se chovu a propagaci tohoto osobitého plemene koček věnovaly chovatelské stanice Stela Argenta, Monte Bello, Sirsalis, Roset, Rosana a Zvíkov.


Na přelomu osmdesátých a devadesátých let jsme se u nás dočkali několika dovozů, odchovalo se pár koťat (především chovatelskou stanicí Fox). Později to byli typičtí představitelé plemene GIC Valentino II v. Silvan (BUR n) Ivety Kapounové, GIC+GIP El Dorado´s Anneliese (BUR n) Lenky Kolací či čokoládově želvovinová Evelina Chupacabra JW Leny Venclíkové.

povaha...

Burmy jsou kočky velmi inteligentní, přátelské, citlivé, společenské a také oddané. Pokud se rozhodnete pořídit si Barmičku, je velmi výhodné chovat kočky dvě. Ty si budou dělat navzájem společnost, ale i tak platí pravidlo, že dává přednost společnosti člověka

standardy dle FIFE...

tělo:

je svalnaté s rozvinutým hrudníkem a rovnými zády. Končetiny jsou urostlé, dlouhé, poměrně tenké. Zadní tlapy jsou mnohem delší, než přední.

hlava:

Burma má klínovitou hlavu s viditelným přechodem od čela k nosu.

nos:

Nos je nedlouhý, u kořene zlehka „splasklý“.

uši:

Uši jsou zakulacené, malých rozměrů , široce posazené.

oči:

Oči Burmy jsou velké, zdola kulaté, zlatavěžluté barvy.

ocas:

Rovný, zužuje se k zatočenému konci.

srst:

Srst je hladká, jemná, vydatně přiléhající. Uši, nohy,spodní srst a čumák jsou něco tmavší, než základní odstín (hnědý). Mimo hnědého zbarvení, rozeznáváme ještě dalších devět (například modré, čokoládové, liliové, červené, želvovinové, aj.).


e a f 


db